Mince jsou víc než jen platidla – jsou to malí svědkové historie, kultury a lidské vynalézavosti. Za tisíce let své existence nashromáždily nespočet fascinujících příběhů, rekordů a kuriozit. Připravili jsme pro vás výběr patnácti zajímavostí ze světa numismatiky, které vás možná překvapí, pobaví, nebo inspirují k dalšímu prozkoumávání tohoto fascinujícího oboru. Víte například, kolik váží nejtěžší zlatá mince na světě? Nebo odkud pochází slovo „búra"?
1. Největší zlatá mince světa váží jednu tunu
Australská mincovna Perth Mint vyrazila v roce 2011 skutečného obra mezi mincemi. Zlatý kus o hmotnosti jedné metrické tuny (1 000 kg) nese nominální hodnotu 1 milion australských dolarů, ale díky obsahu ryzího zlata činí jeho skutečná hodnota přes 2,3 miliardy korun. Mince o průměru 80 centimetrů a tloušťce 12 centimetrů zobrazuje na aversu portrét královny Alžběty II. a na reversu ikonického australského klokana. Paradoxně vznikla jako propagační kus na podporu investiční řady Australian Kangaroo – a dodnes drží Guinnessův rekord jako největší a nejtěžší zlatá mince na světě.
2. První českou mincí raženou na našem území byl denár
Počátky českého mincovnictví sahají do druhé poloviny 10. století. První české stříbrné denáry se začaly razit za vlády knížete Boleslava I. kolem roku 970 a jejich podoba byla inspirována franskými vzory. Tyto drobné mince o hmotnosti necelého gramu nesly na jedné straně kříž a na druhé obvykle nápis s panovníkovým jménem. Denáry se staly základem českého mincovnictví na dlouhá staletí a jejich ražba pokračovala až do 13. století, kdy je postupně nahradily brakteáty a později slavné pražské groše.
3. Nejdražší česká mince byla prodána za 62,5 milionu korun
V listopadu 2025 padl v curyšské aukční síni Numismatica Ars Classica nový český numismatický rekord. Zlatý stodukát Ferdinanda III. z roku 1629, vyražený v pražské mincovně, se prodal za 2,38 milionu švýcarských franků, tedy v přepočtu 62,5 milionu korun. Tato masivní mince z ryzího zlata váží úctyhodných 348,5 gramu a přezdívá se jí „zlatý gigant". Na světě existuje pouze šest známých exemplářů tohoto stodukátu – dva z nich jsou uloženy v numismatickém oddělení Národního muzea v Praze. Mince vyniká nejen svou velikostí, ale i výtvarným zpracováním: ratolesti věnce na obou stranách skrývají monogram D-S, iniciály mincmistra Donáta Starcka. Předchozí rekord držel desetidukát téhož panovníka z roku 1642, vydražený v roce 2020 za 30 milionů korun.
4. Nejstarší mince světa vznikla před více než 2 600 lety
Za kolébku mincovnictví je považována Lýdie, starověké království na území dnešního západního Turecka. Kolem roku 600 př. n. l. zde vznikly první mince ze slitiny zlata a stříbra zvané elektron. Nejznámější jsou ražby s motivem lví hlavy, spojované s vládou krále Alyatta (610–560 př. n. l.) a jeho syna Krésa, jehož jméno se stalo synonymem pohádkového bohatství. Tyto primitivní mince měly nepravidelný tvar a byly opatřeny pouze jednostrannou ražbou, přesto představovaly revoluci v obchodování – poprvé v dějinách garantoval stát hodnotu platidla svou autoritou. Více se o tomto fascinujícím vzniku mincí můžete dočíst v našem článku Lýdie, kolébka prvních mincí: Když elektrum změnilo svět.
5. Výraz „pětka" pro desetikorunu je starý už 130 let
Proč Češi říkají desetikoruně „pětka"? Odpověď se skrývá v měnové reformě z roku 1892, kdy Rakousko-Uhersko přešlo ze zlatkové měny na korunovou. Přepočítací poměr činil 1 zlatý = 2 koruny, takže oblíbená bankovka v hodnotě 5 zlatých odpovídala deseti korunám. Lidé si na staré označení zvykli a používali ho dál – a přežilo až do 21. století. Podobně vznikl i výraz „dvacka" pro dvacetikorunu (původně 10 zlatých) nebo „stovka" pro stokorunu.
6. Tolar Marie Terezie se razí už přes 270 let
Levantský tolar Marie Terezie je jednou z nejúspěšnějších obchodních mincí v dějinách. Od roku 1751 do současnosti bylo vyraženo více než 320 milionů kusů tohoto ikonického stříbrňáku. Všechny exempláře nesou jednotný letopočet 1780 – rok úmrtí císařovny – a přesně definované parametry, které se nesměly nikdy měnit: stejný portrét, stejná váha 28,07 gramu a ryzost 833/1000. Tato stálost z něj učinila důvěryhodné platidlo v oblastech, kde místním mincím nikdo nevěřil. Tolar dominoval obchodu v Levantě, Etiopii, Súdánu, Jemenu a zasahoval až na pobřeží Indie. Dodnes se razí jako investiční a sběratelská mince ve vídeňské mincovně. O životě této první a poslední panovnice na českém trůně si můžete příčist v článku Císařovna Marie Terezie: Ocelová panovnice, která změnila Evropu.
7. Slovo „mince" pochází ze starověkého Říma
České slovo „mince" prošlo zajímavou jazykovou cestou. Do naší řeči se dostalo z německého Münze, které pochází z latinského moneta. A proč zrovna moneta? První římské stříbrné mince – denáry – se od roku 269 př. n. l. razily v areálu chrámu bohyně Juno Monety na Kapitolu. Její přízvisko Moneta (od slovesa monere – varovat, napomínat) se přeneslo na mince samotné i na místo jejich výroby. Dodnes žije v mnoha jazycích: anglické money, francouzské monnaie, španělské moneda či italské moneta.
8. Na světě koluje přibližně 1 bilion mincí
Přesný počet mincí v oběhu nikdo nezná, ale odhady hovoří o ohromujícím čísle: zhruba 1 000 000 000 000 kusů. Jen euromincí existuje přes 135 miliard, přestože se razí teprve od roku 2002. Množství mincí neustále roste – většina zemí razí nové kusy rychleji, než mizí ty staré. Některé mince kolují desítky let, zatímco nejnižší nominály často zanikají téměř okamžitě kvůli nízké kupní síle. Každá z těchto mincí je však malým svědkem kultury a ekonomiky země, která ji vydala.
9. Pražských grošů se vyrazilo skoro půl miliardy
Pražský groš patří k nejslavnějším mincím středověké Evropy. Ražba započala roku 1300 za vlády Václava II. v nově založené kutnohorské mincovně a pokračovala téměř 250 let až do doby Ferdinanda I. Za tu dobu vzniklo odhadem 400–500 milionů kusů této kvalitní stříbrné mince. Její stabilní obsah stříbra (přibližně 3,5–3,7 gramu) a jednotná podoba z ní učinily mezinárodně uznávané platidlo. Pražské groše kolují po celé střední Evropě a dodnes patří k nejčastěji nacházeným středověkým mincím v archeologických nálezech.
10. Do Fontány di Trevi vhodí turisté ročně přes 1,5 milionu eur
Římská Fontána di Trevi je nejen architektonickým skvostem, ale i magnetem na drobné. Legenda praví, že jedna mince vhozená přes rameno zaručí návrat do Věčného města, dvě mince přinesou lásku a tři dokonce svatbu. Tradice se masově rozšířila po uvedení romantického filmu Tři mince ve fontáně (1954). Každý rok tak návštěvníci naházejí do vody přes 1,5 milionu eur v mincích nejrůznějších měn. Veškerý „úlovek" se pravidelně vybírá a putuje na charitativní účely prostřednictvím organizace Caritas Roma.
11. Nejdražší mince světa se prodala za 18,9 milionu dolarů
Absolutním rekordmanem mezi mincemi je americký Double Eagle z roku 1933. V době Velké hospodářské krize nařídil prezident Franklin D. Roosevelt zrušení zlatého standardu a konfiskaci zlatých mincí. Všech 445 000 kusů tehdy vyražených dvacetidolarovek mělo být roztaveno – ale několik exemplářů uniklo. Jediný legálně držený kus se v červnu 2021 prodal v aukční síni Sotheby's za rekordních 18,9 milionu dolarů (v přepočtu přes 400 milionů korun). Stal se tak nejdražší mincí v historii lidstva.
12. Zlato za poslední dva roky překonalo americké akcie
Investoři často porovnávají výnosy zlata a akciových indexů. V období od roku 2023 do roku 2025 zaznamenalo zlato zhodnocení o 109,9 %, zatímco americký index S&P 500 vzrostl „pouze" o 58,3 %. Zlato těžilo z geopolitických nejistot, masivních nákupů centrálních bank (zejména Číny a Indie) a očekávání nižších úrokových sazeb. Tento vývoj znovu potvrdil roli zlata jako „bezpečného přístavu", který dokáže v krizovějších obdobích nejen překonat akcie, ale i tlumit výkyvy investičního portfolia.
13. Označení „búra" pro pětikorunu pochází z němčiny
Slangový výraz „búra" pro pětikorunu má překvapivý původ v německém slově Bargeld, což znamená hotové peníze. V prostředí pražské spodiny a hantýrky se slovo zkrátilo na „bar" či „bor" a označovalo peníze obecně. „Malej bor" znamenal drobné, zatímco „velkej búr" se říkalo padesátikoruně. Časem se výraz zkomolil do dnešní podoby a ustálil se specificky pro pětikorunu. Podobných slangových výrazů pro peníze existuje v češtině celá řada – od „love" (z romštiny) přes „prachy" (od stříbrného prachu) až po „chechtáky".
14. Veškeré vytěžené zlato by se vešlo do kostky o hraně 22 metrů
Za celou historii lidstvo vytěžilo přibližně 216 000 tun zlata. Může to znít jako obrovské množství, ale zlato je natolik těžké, že by se veškeré – od egyptských faraonů po dnešní těžbu – vešlo do krychle o hraně pouhých 22 metrů. Taková kostka by se pohodlně vešla pod Eiffelovu věž. Většina zlata se dnes nachází ve špercích (asi 47 %), investičních produktech včetně mincí a slitků (asi 22 %), rezervách centrálních bank (17 %) a průmyslových aplikacích včetně elektroniky (14 %). Každoročně se vytěží přibližně 3 000 tun nového zlata, ale stále platí, že vše, co kdy lidstvo získalo, by se vešlo do jedné relativně malé kostky.
15. Mince pod kýlem lodi mají přinášet štěstí už od antiky
Námořníci jsou pověstní svými pověrami a rituály – a jedním z nejstarších je ceremonie pokládání mince pod kýl nově stavěné lodi. Při slavnostním zahájení stavby se jedna nebo dvě mince umístí pod kýlový blok, aby plavidlu přinesly štěstí a ochranu na všech budoucích plavbách. Tradice sahá až do antického Říma, kde mince připevněné k lodím měly zajistit přízeň bohů a božskou ochranu posádky. Pokud by loď ztroskotala, mince měla sloužit jako platba převozníku Charónovi za převezení duší námořníků přes řeku Styx do podsvětí. Tento zvyk přetrval tisíciletí a dodržuje se dodnes – mince byly vloženy například pod kýl letadlové lodi USS Gerald R. Ford nebo výletní lodi Queen Mary 2.
Doufáme, že vás tyto historické i překvapivé příběhy ze světa mincí zaujaly a třeba ve vás probudily chuť objevovat další numismatické zajímavosti, nebo si založit svoji vlastní první sbírku mincí. Pokud chcete objevovat další kuriozity a numismatické skvosty, nezmeškejte další články — přihlaste se k odběru našeho newsletteru.
Miroslav Uďan