Vzácné české mince: výběr 16 výrazných aukčních výsledků

Co určuje hodnotu mince? Je to jen váha zlata a stříbra, nebo něco hlubšího? Některé mince váží několik gramů, a přesto se prodávají za miliony korun. Hodnota vzácných mincí vzniká na pomezí historie, umění a vzácnosti: rozhoduje, kolik kusů se dochovalo, v jakém jsou stavu, kdo je vlastnil a jaký příběh nesou. Nejlépe je to vidět na aukčních výsledcích, kde se vzácnost mění v konkrétní částku.

České země prošly bouřlivými dějinami plnými válek, převratů a měnových reforem a mnohé z nejcennějších mincí vznikly právě v jejich zlomových okamžicích. Od dukátu Václava IV. přes zlaté násobky Rudolfa II. a Leopolda I. po svatováclavské dukáty první republiky – každá z nich má za sebou nejen svou dobu, ale i vlastní cestu sbírkami a aukčními síněmi.

Jak výběr vznikl

Přehled je výběrem 16 výrazných aukčních výsledků vzácných českých mincí, nikoli úplným žebříčkem nejdražších; údaje jsou k 22. říjnu 2026. Zařadili jsme mince českých zemí a ražby Československa, každý typ jen jednou; medaile, i když se razily ve váze dukátů, do přehledu nepatří. Ke každé minci uvádíme jeden konkrétní prodej s datem, aukční síní a zachovalostí. Pro všechny kusy platí stejné pravidlo: zachovalost musí být doložená v popisu losu nebo ve spolehlivé zprávě o prodeji, jinak kus uvádíme bez částky. Zachovalost přebíráme ve tvaru, jaký jí dala síň, zpravidla zvlášť pro líc a rub. Zkratka UNC označuje minci bez stop oběhu, EF minci jen s nepatrným opotřebením a AU 58 je číselný stupeň certifikační firmy NGC.

Všechny částky jsou ceny včetně přirážky kupujícího, tedy to, co kupec skutečně zaplatil bez daní. U českých síní činí přirážka 20 % z příklepu, v curyšské Numismatica Ars Classica 22,5 %. Ceny v eurech a francích jsme přepočítali kurzem České národní banky ke dni aukce. Pořadí je pořadím vybraných kusů. Nad hranicí posledního z nich se prodala i řada dalších českých a československých mincí, například pětidukát Rudolfa II. z roku 1606, pětidukát Ferdinanda II. z roku 1623, olomoucký desetidukát Ferdinanda II. z roku 1636 nebo pětidukát a desetidukát Československa z roku 1938. Kremnici a Bratislavu, kde razili i čeští králové, řadíme k uherským mincovnám, a jejich rekordy proto najdete v samostatné kapitole.

16. Pětidukát Ferdinanda III. (1644) – 3,32 milionu Kč

Výběr otevírá zlatý pětidukát z roku 1644, vyražený v pražské mincovně za mincmistra Jakuba Bernarda Wolkera. Váží 17,3 g a má pěknou patinu. Kus má doloženou provenienci: v roce 2011 jej Aurea Numismatika dražila jako součást sbírky Huga Poláka, v dubnu 2024 se znovu objevil v aukci sbírky Václava Bruny.

Ferdinand III. byl korunován českým králem už v roce 1627, za života svého otce. Po smrti Albrechta z Valdštejna v roce 1634 se stal vrchním velitelem císařských vojsk a účastnil se bitvy u Nördlingenu, kde byli Švédové poraženi. Vlády se ujal roku 1637, v roce 1644 tedy vládl sedm let, uprostřed třicetileté války.

Prodej: Macho & Chlapovič, 33. aukce, Praha, 26. 4. 2024 · zachovalost EF / about EF · 132 000 EUR včetně přirážky (3 321 780 Kč) · vyvolávací cena 30 000 EUR.

15. Svatováclavský desetidukát (1951) – 3,82 milionu Kč

Do poválečného Československa nás přenáší svatováclavský desetidukát z roku 1951. Vznikl v roce, kdy stát krátce obnovil ražbu zlatých dukátů se svatým Václavem jako státních obchodních mincí: zájem ze zahraničí se objevil v listopadu 1950 a dukáty se razily v Kremnici od února do března 1951.

Desetidukátů tohoto ročníku vzniklo jen 100 kusů. Vydražený exemplář váží 34,95 g, má průměr 42 mm a v plochách si zachoval ražební lesk. Jen o dva měsíce dříve se v německé aukci prodal další kus z kolekce Pavla Lišky.

Prodej: Macho & Chlapovič, 30. aukce, Praha, 21. 4. 2023 · zachovalost about UNC / UNC · 162 000 EUR včetně přirážky (3 815 100 Kč) · vyvolávací cena 100 000 EUR.

14. Třítolar Rudolfa II. (1603) – 4,53 milionu Kč

České násobky tolarů z období Habsburků jsou mimořádně vzácné. Tento tlustý tolar ve váze tří tolarů (86,25 g) vyrazila kutnohorská mincovna za mincmistra Jana Špíse. Jde o kabinetní kus s drobnými stopami koroze a zřejmě o jediný známý exemplář.

Kus má dlouhou doloženou historii: v listopadu 1910 se prodal v aukci proslulé sbírky Horského u firmy Adolph Hess Nachfolger, v roce 2006 prošel vídeňskou aukcí H. D. Rauch a v dubnu 2024 jej nabídla aukce sbírky Václava Bruny. Stal se nejdražší stříbrnou mincí roku 2024 na českých aukcích.

Prodej: Macho & Chlapovič, 33. aukce, Praha, 26. 4. 2024 · zachovalost about EF / about EF · 180 000 EUR včetně přirážky (4 529 700 Kč) · vyvolávací cena 60 000 EUR.

13. Dukát Václava IV. (po roce 1378) – 4,83 milionu Kč

Dukáty Václava IV., krále českého v letech 1378–1419, patří k velmi vzácným zlatým mincím a v aukcích se objevují jen zřídka. Mincovna u nich uvedena není; katalogy je řadí k českým ražbám. Exemplář ze sbírky Václava Bruny váží 3,49 g; je mírně nedoražený, s nepatrným dvojrázem a se zbytky ražebního lesku v plochách.

Václav, syn Karla IV., byl korunován už jako dvouletý, samostatně začal vládnout jako sedmnáctiletý a vládl jednačtyřicet let, do té doby nejdéle ze všech českých králů. Exemplář nebyl dražen poprvé: v roce 2005 prošel 100. aukcí německé síně Künker.

Prodej: Macho & Chlapovič, 33. aukce, Praha, 26. 4. 2024 · zachovalost good EF / good EF · 192 000 EUR včetně přirážky (4 831 680 Kč) · vyvolávací cena 60 000 EUR.

12. Dukát Maxmiliána II. (1568) – 6,58 milionu Kč

Novinkou ve výběru je drobný zlatý dukát, který se stal jedním z nejdražších prodejů roku 2025. Maxmilián II. se ujal vlády po smrti svého otce Ferdinanda I. v červenci 1564 a jeho pražský dukát z roku 1568 bývá označován za nejvzácnější český vládní dukát, tedy dukát ražený panovníkem, nikoli šlechtou. Chybí i ve sbírce vídeňského mincovního kabinetu.

Vydražený kus váží 3,49 g a vznikl v pražské mincovně za mincmistra Jana Hardera. Má drobnou vadu střížku, v plochách ražební lesk a dlouhou provenienci: prošel aukcemi v letech 1899, 2000 a 2013, než se dostal do sbírky Jaroslava Kokoluse. Ta se draží po etapách a její šestá etapa v dubnu 2025 vynesla 117,5 milionu korun, když se prodalo 406 ze 407 položek. Dukát v ní vystoupal z vyvolávací ceny 60 000 eur na příklep 220 000 eur.

Ve stejné aukci se dražil ještě druhý exemplář téhož ročníku, dříve ve sbírce Dietiker. Dvojice tak nabídla vzácnou možnost vidět dva kusy jedné rarity v jediný den – u mince, kterou mnohé velké sbírky nemají vůbec, je už to samo o sobě událost.

Prodej: Macho & Chlapovič, 35. aukce, Praha, 25. 4. 2025 · zachovalost EF / good EF · 264 000 EUR včetně přirážky (6 581 520 Kč) · vyvolávací cena 60 000 EUR.

11. Dvacetikoruna (1938, zkušební ražba) – 7 milionů Kč

Jedinou stříbrnou mincí moderní doby ve výběru je zkušební dvacetikoruna z roku 1938. Měla připomenout 20. výročí vzniku Československa, k vydání však nedošlo a mince zůstala jen ve zkušebních ražbách. Váží 12 g, má průměr 34 mm a na hraně ornament.

Zkušební ražby nevydaných mincí stojí na pomezí mince a dokumentu: zachycují podobu peněz, které nikdy nevstoupily do oběhu. Tento kus vystoupal z vyvolávací ceny 40 000 eur na příklep 240 000 eur, tedy šestinásobek.

Prodej: Macho & Chlapovič, 28. aukce, Praha, 22. 4. 2022 · zachovalost good EF / about UNC · 288 000 EUR včetně přirážky (7 004 160 Kč) · vyvolávací cena 40 000 EUR.

10. Desetidukát Rudolfa II. (1603) – 7,7 milionu Kč

Rudolf II. přesídlil roku 1583 se dvorem do Prahy a jeho vláda je dodnes spojována s vrcholem rudolfínského umění. V českých mincovnách se za jeho vlády začaly razit zlaté násobky dukátů, poprvé roku 1589, a většina z nich pochází až z poslední dekády jeho vlády.

Tento kutnohorský desetidukát mincmistra Jana Špíse váží 34,85 g a má průměr 41 mm; vyrazili jej tolarovými razidly, tedy nástroji určenými pro stříbrný tolar. Exemplář je velmi pěkně zachovaný, nese však stopu po závěsu. Ani ta nezabránila tomu, aby příklep 260 000 eur dosáhl více než trojnásobku vyvolávací ceny.

Prodej: Macho & Chlapovič, 31. aukce, Praha, 20. 10. 2023 · zachovalost about EF / EF · 312 000 EUR včetně přirážky (7 707 960 Kč) · vyvolávací cena 80 000 EUR.

9. Svatováclavský dukát (1939) – 7,78 milionu Kč

Jedna z nejmenších mincí výběru patří zároveň k nejdražším. Jednoduchý svatováclavský dukát z roku 1939 váží jen 3,49 g, jako všechny dukáty řady podle návrhu Jaroslava Bendy a Otakara Španiela. Ročník 1939 je ale extrémně vzácný a vydražený kus má výjimečnou provenienci. Razil se v Kremnici v roce rozpadu Československa a prameny jednoznačně neuvádějí, zda jde o poslední ražbu republiky, nebo už o doražbu pro Slovenský štát.

Pochází z československého zlatého pokladu, který Česká národní banka prodala ve svých aukcích na počátku 21. století; tento exemplář prošel její druhou aukcí v roce 2003 a nese certifikát ČNB č. 76. Na hraně má drobné vady, takzvané hranky. Zájem o něj ukazuje, že u vzácného ročníku nerozhoduje váha zlata, ale počet dochovaných kusů a jejich původ.

Prodej: Macho & Chlapovič, 36. aukce, Praha, 25. 4. 2025 · zachovalost good EF / good EF · 312 000 EUR včetně přirážky (7 778 160 Kč) · vyvolávací cena 200 000 EUR.

8. Desetidukát Fridricha Falckého (1620) – 10,26 milionu Kč

Fridrich Falcký vstoupil do českých dějin jako „zimní král“. Českým králem byl korunován 4. listopadu 1619 a jeho vláda skončila porážkou stavovského vojska na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Zlaté desetidukáty z pražské mincovny jsou tak doklady jediného roku jeho vlády.

Na líci zobrazují krále stojícího čelně ve zbroji, na rubu pětidílný znak v kruhovém poli. Vyšší cenu dosáhl exemplář ve velmi pěkné zachovalosti, který v červnu 2022 vystoupal z vyvolávací ceny dvou milionů korun na 10,26 milionu korun včetně přirážky.

O dva roky později se v aukci objevil další desetidukát téhož ročníku, se zbytky ražebního lesku, ale s dodatečně vyrytým „X“ na líci – zřejmě označením hodnoty deseti dukátů. Prodal se za 312 000 eur, tedy 7,85 milionu korun včetně přirážky (Macho & Chlapovič, 33. aukce, 26. 4. 2024, zachovalost EF / good EF). Rozdíl mezi oběma kusy jde zčásti na vrub pozdějšího zásahu, zčásti na odlišný stav a dobu prodeje.

Prodej: Aurea Numismatika, 104. aukce, Praha, 4. 6. 2022 · zachovalost velmi pěkná · 10 260 000 Kč včetně přirážky · vyvolávací cena 2 000 000 Kč.

7. Desetidukát Albrechta z Valdštejna (1631) – 10,51 milionu Kč

Jméno Albrecht z Valdštejna patří k nejznámějším postavám třicetileté války. Jako vévoda frýdlantský razil vlastní mince a hlavním městem jeho vévodství se stal Jičín, kde pracovala i jeho mincovna. Tento desetidukát z roku 1631 vznikl za mincmistra Sebastiana Steinmüllera.

Rok 1631 strávil Valdštejn převážně mimo armádu: v září 1630 jej císař na sněmu v Řezně odvolal z velení a teprve v prosinci 1631 přijal nabídku vrátit se do čela císařských vojsk. Jeho kariéra skončila 25. února 1634 v Chebu, kde byl zavražděn.

Vydražený desetidukát váží 34,55 g, má průměr 45 mm a v plochách si zachoval ražební lesk. Mezi Valdštejnovými ražbami, které se v posledních letech prodaly, patří k nejdražším.

Prodej: Macho & Chlapovič, 28. aukce, Praha, 22. 4. 2022 · zachovalost good EF / about UNC · 432 000 EUR včetně přirážky (10 506 240 Kč) · vyvolávací cena 200 000 EUR.

6. Desetidukát Leopolda I. (1661) – 14,6 milionu Kč

Nejdražší mincí českých jarních aukcí roku 2026 se stal pražský desetidukát Leopolda I., krále českého a uherského od roku 1657. Vyrazil jej mincmistr Kryštof Margalík; mince váží 35,46 g a má průměr 48–49 mm.

Kus prošel slavnými sbírkami Rudolfa Justa a Huga Poláka. Justova sbírka se dražila v prosinci 2001 v Londýně a v roce 2021 se tentýž desetidukát prodal v Praze za 384 000 eur včetně přirážky, tedy asi 9,9 milionu korun. O pět let později za něj kupec zaplatil 600 000 eur – při stejném základu ceny včetně přirážky jde o růst zhruba o polovinu.

Prodej: Macho & Chlapovič, 38. aukce, Praha, 24. 4. 2026 · zachovalost EF / EF · 600 000 EUR včetně přirážky (14 622 000 Kč) · vyvolávací cena 300 000 EUR.

5. Svatováclavský desetidukát (1937) – 17,5 milionu Kč

Svatováclavský desetidukát z roku 1937 je jednou z nejvzácnějších ražeb první republiky. Navrhli jej Jaroslav Benda a Otakar Španiel, razila Kremnice a váží 34,92 g. Když se v dubnu 2017 objevil v pražské aukci, šlo o jediný exemplář na trhu se známou proveniencí – dříve se dražil v září 2006 ve Švýcarsku.

Pravost kusu síň před aukcí ověřila srovnáním se dvěma exempláři uloženými v České národní bance a s původní punzou uloženou v depozitu razidel kremnické mincovny. Z vyvolávací ceny 300 000 eur vystoupal na příklep 550 000 eur, včetně přirážky tedy 660 000 eur.

Prodej: Macho & Chlapovič, 13. aukce, Praha, 7. 4. 2017 · zachovalost about UNC / about UNC · 660 000 EUR včetně přirážky (17 532 900 Kč) · vyvolávací cena 300 000 EUR.

4. Desetidukát Leopolda I. (1669) – 19,6 milionu Kč

Rok 2024 přinesl na aukční trh senzaci v podobě kutnohorského desetidukátu Leopolda I. z roku 1669. Vyrazila jej mincovna v Kutné Hoře za mincmistra Řehoře Hackla, váží 34,36 g a má průměr 45–46 mm. Pocházel ze sbírky Václava Bruny.

Jde o kabinetní kus s nádhernou patinou a zrcadlovým leskem v plochách a na trhu se zřejmě objevil jen tento jediný exemplář. Dražba začala na 300 000 eurech a skončila příklepem 650 000 eur, s přirážkou 780 000 eur. Byla to nejdražší mince roku 2024 na českých aukcích.

Kus má i starší provenienci: v roce 2008 se dražil u švýcarské banky UBS.

Prodej: Macho & Chlapovič, 33. aukce, Praha, 26. 4. 2024 · zachovalost EF / about UNC · 780 000 EUR včetně přirážky (19 628 700 Kč) · vyvolávací cena 300 000 EUR.

3. Svatováclavský dvoudukát (1937) – 20,8 milionu Kč

Ještě dražší je svatováclavský dvoudukát z roku 1937, nejvzácnější ročník celé řady dvoudukátů. Prameny se rozcházejí v tom, zda vznikly čtyři, nebo osm kusů. Mince váží 6,98 g a má průměr 25 mm.

Vydražený kus pochází ze sbírky Karla Hackenschmieda a má ražební lesk. Jeho cesta trhem je doložená: v roce 2006 se prodal v aukci firmy Meissner & Neumann asi za 1,4 milionu korun včetně poplatku, o sedmnáct let později za 20,8 milionu korun. Vyvolávací cena byla tentokrát nasazena vysoko, na 650 000 eur, a příklep padl na 700 000 eurech.

Prodej: Macho & Chlapovič, 31. aukce, Praha, 20. 10. 2023 · zachovalost about UNC / UNC · 840 000 EUR včetně přirážky (20 752 200 Kč) · vyvolávací cena 650 000 EUR.

2. Svatováclavský pětidukát (1937) – 27,6 milionu Kč

Nejdražší československou mincí výběru je svatováclavský pětidukát z roku 1937. Váží 17,45 g a vyrazila jej Kremnice. Počet vyražených kusů není spolehlivě doložen.

V říjnu 2020 jej nabídla pražská síň Antium Aurum. Z vyvolávací ceny 300 000 eur vystoupal na příklep 850 000 eur, v přepočtu asi 23 milionů korun. Kupec k tomu zaplatil ještě dvacetiprocentní aukční poplatek, takže celková cena dosáhla 1 020 000 eur. Exemplář nemá stopy oběhu na líci ani na rubu.

Prodej: Antium Aurum, VI. aukce, Praha, 2. 10. 2020 · zachovalost UNC / UNC · 1 020 000 EUR včetně přirážky (27 570 600 Kč) · vyvolávací cena 300 000 EUR.

1. Stodukát Ferdinanda III. (1629) – 62,4 milionu Kč

V listopadu 2025 padla v Curychu nejvyšší známá cena za českou minci. Zlatý stodukát Ferdinanda III. z roku 1629, vyražený v pražské mincovně, se prodal za příklep 1,95 milionu švýcarských franků, s přirážkou 22,5 % tedy za 2,39 milionu franků, v přepočtu 62,4 milionu korun.

Mince z dukátového zlata váží 349 gramů a má průměr 74 mm. Na líci je mladý Ferdinand v poprsí se širokým španělským okružím; zda je oděn ve zbroji, nebo ve dvorském oděvu, popisy se rozcházejí. Opis s jeho titulem uherského a českého krále lemuje po obvodu široký vavřínový věnec a v jeho ratolestech jsou skryté iniciály řezače razidel Donáta Starcka. Pod poprsím je malý štítek s hodnotou 100. Na rubu je korunovaný český znak nesený dvojicí okřídlených zvířat, pod ním řetěz Řádu zlatého rouna. Pražskou mincovnu tehdy vedl mincmistr Beneš Hübmer. Tentýž typ se razil i ve váze 40 a 50 dukátů a ve stříbře jako násobky tolaru.

Známých stodukátů je jen několik a údaje o jejich počtu se liší; kusy této váhy uchovává například Národní muzeum v Praze, Národní muzeum v Budapešti a Smithsonian Institution ve Washingtonu, zatímco vídeňský mincovní kabinet má jen padesátidukát. Ražba bývá označována za korunovační, Ferdinand III. však byl českým králem korunován už v roce 1627. Dnes se nejčastěji vykládá jako pamětní ražba na jeho uzdravení z pravých neštovic, které prodělal v roce 1628; starší výklad Josefa Beißera z roku 1951 v ní viděl dar mladého krále říšským knížatům, které chtěli Habsburkové získat na svou stranu.

Prodaný exemplář pochází ze sbírky Newcomer, z níž se prodal v roce 1936. Certifikační společnost NGC mu udělila stupeň AU 58, tedy téměř bez opotřebení, s drobnými stopami a mírným dvojrázem na rubu. U téměř čtyři sta let staré mince je to výjimečný stav.

Prodej: Numismatica Ars Classica, 162. aukce, Curych, 6. 11. 2025 · zachovalost NGC AU 58 · 2 388 750 CHF včetně přirážky (62 403 705 Kč) · odhad síně 1 250 000 CHF.

Přehled vzácných českých mincí v tabulce

Síň Macho & Chlapovič se v září 2026 přejmenovala na Macho Numismatic Galleries; v tabulce ponecháváme název, pod kterým aukce proběhly.

Rekordy českých králů z uherských mincoven

Čeští králové z rodu Jagellonců a Habsburků vládli zároveň v Uhrách a razili mince i v tamních mincovnách. Numismatika ale mince třídí podle mincovny a měnové soustavy, ne podle panovníka, a proto kremnické a bratislavské ražby do českého pořadí nezařazujeme. Některé z nich přesto patří k nejdražším mincím, které se kdy prodaly v českých aukcích.

Desetidukát Ferdinanda III. z roku 1642, vyražený v Kremnici, patří s 30,4 milionu korun k vůbec nejvyšším výsledkům českých aukčních síní. V listopadu 2020 vystoupal z vyvolávací ceny 200 000 eur na příklep 950 000 eur, s přirážkou 1 140 000 eur. Váží 34,80 g, zřejmě jde o unikát a jeho provenience sahá až k aukci amsterdamské firmy Schulman v květnu 1926. Prodej: Macho & Chlapovič, 24. aukce, Praha, 6. 11. 2020 · zachovalost good EF / about UNC · 1 140 000 EUR včetně přirážky (30 398 100 Kč).

Vladislav II. Jagellonský byl králem českým od roku 1471 a uherským od roku 1490. Jeho kremnickou mincovnu tehdy vedl mincmistr Hans Thurzo. V dubnu 2025 se ze sbírky Jaroslava Kokoluse prodal jeho desetidukát z roku 1506 (34,75 g), který kdysi patřil do sbírek Virgila Branda a Salgo. Prodej: Macho & Chlapovič, 35. aukce, Praha, 25. 4. 2025 · zachovalost EF / EF · 360 000 EUR včetně přirážky (8 974 800 Kč).

Z téhož roku a téže mincovny pochází šestidukát Vladislava II. (20,79 g). Má stopu po závěsu a jemně vyškrábanou hodnotu „6“ v ploše, přesto příklep 110 000 eur dosáhl téměř dvojnásobku vyvolávací ceny. Prodej: Macho & Chlapovič, 34. aukce, Praha, 25. 10. 2024 · zachovalost EF / EF · 132 000 EUR včetně přirážky (3 333 000 Kč).

Bratislavský pětidukát Leopolda I. z roku 1675 vyrazil mincmistr Georgius Cetto. Jde o kabinetní kus s nádhernou patinou a zrcadlovým leskem, který bývá označován za nejhezčí známý exemplář tohoto typu; dříve prošel vídeňskou aukcí Dorothea v roce 1997. Prodej: Macho & Chlapovič, 30. aukce, Praha, 21. 4. 2023 · zachovalost EF / good EF · 312 000 EUR včetně přirážky (7 347 600 Kč).

Rudolfínské násobky dukátů mimo pořadí

Dvě rarity Rudolfa II. do pořadí nezařazujeme a uvádíme je bez částky, protože ani popis losu, ani zprávy o prodeji, které máme k dispozici, neuvádějí jejich zachovalost – podle stejného pravidla, jaké platí pro všechny mince výběru. Obě vznikly v pražské mincovně za mincmistra Jana Lasanze z Friedensecku, který ji vedl v letech 1600–1609.

Třídukát z roku 1605 (10,40 g) byl vyražen razidly určenými pro stříbrný půltolar – zlato tak dostalo podobu stříbrné mince. Násobky dukátů Rudolfa II. se v aukcích objevují jen zřídka a netradiční třídukát ještě méně. V říjnu 2024 jej dražila pražská Galerie Goltzova tvrz: z vyvolávací ceny 1,35 milionu korun vystoupal tak vysoko, že se stal nejdražší mincí druhé poloviny roku 2024 na českých aukcích. Nešlo o jeho první dražbu – v roce 2010 se prodal ve Vídni.

Pětidukát z roku 1605 se v listopadu 2020 prodal ve vídeňském Dorotheu za rekordní cenu pro tento typ. Na líci je Rudolf II. v rytířské zbroji s císařskými insigniemi a řádem Zlatého rouna, po stranách erby Českého a Uherského království; na rubu dvojhlavý říšský orel. Razidlo se připisuje Janu Konrádu Greuterovi.

Pětihaléř z roku 1924 – záhada mezi oběžnými mincemi

Ne všechny pozoruhodné mince patří ke zlatu. Pětihaléř z roku 1924 bývá označován za nejvzácnější československou oběžnou minci. Je z mosazi, váží asi 1,7 g a má průměr 16 mm – a v aukci přesto přesáhl milion a půl korun.

Proč vůbec vznikl, není doloženo, a o jeho původu se vedou jen dohady. Neznámý je i počet dochovaných exemplářů, a proto se u každého kusu sleduje, odkud pochází a kdy se naposledy dražil.

Jeden kus se dražil dvakrát u stejné síně. V dubnu 2017 se prodal ze sbírky Jaroslava Kokoluse za 20 400 eur včetně přirážky (asi 0,54 milionu korun), v dubnu 2023 za 66 000 eur včetně přirážky (1 554 300 Kč). Oba prodeje jsou počítány stejně a týkají se téže mince, proto je srovnání férové: cena se za šest let zvýšila zhruba trojnásobně. Prodej: Macho & Chlapovič, 30. aukce, Praha, 21. 4. 2023 · zachovalost UNC / good EF.

Desetikoruna s Aloisem Rašínem (1993) – mince, která neměla existovat

Federální desetikoruna z roku 1993 s portrétem Aloise Rašína patří k největším záhadám moderní české numismatiky. Oficiálně nikdy nevznikla, přesto byl popsán jeden soukromě vlastněný exemplář.

Vyhláška Státní banky československé č. 463/1992 umožnila razit desetikoruny s portréty osobností i s dalšími letopočty. Série měla tři motivy: T. G. Masaryk (1990), M. R. Štefánik (1991) a Alois Rašín (1992). S letopočtem 1993 vyšly jen první dva, pak přišlo rozdělení Československa.

Rašínovu desetikorunu s letopočtem 1993 Státní banka k ražbě nikdy neobjednala a kremnická mincovna známý kus považuje za padělek. Jeho původ ani oběh nejsou spolehlivě doloženy a cena není známa, protože veřejný prodej doložen není.

Alois Rašín (1867–1923) byl prvním ministrem financí samostatného Československa a stál za měnovou odlukou od Rakouska-Uherska v roce 1919. Zemřel na následky atentátu z ledna 1923.

České a slovenské mince z našeho e-shopu

Co mají nejdražší mince společného

Hodnota nejvzácnějších českých mincí nevzniká náhodou. Ve výběru se opakují tři věci:

• Vzácnost – zatímco běžné mince se razily v milionech kusů, tyto existují v jednotkách až desítkách exemplářů a některé jen v jediném známém kusu.
• Zachovalost – u rarity rozhoduje každý detail; stopa po závěsu nebo dodatečně vyrytý znak se v ceně projeví, u extrémně vzácného kusu ale zájem nezastaví.
• Provenience – kusy se jménem slavné sbírky (Horský, Just, Polák, Bruna, Kokolus) a s doloženou aukční historií jsou žádanější a jejich cesta trhem se dá sledovat.

Kde se týž kus dražil opakovaně, je vidět i vývoj cen: u všech tří takových mincí ve výběru jeho cena v posledních letech výrazně vzrostla. Rudolfínské násobky dukátů dokládají dobu, kdy byla Praha sídlem císařského dvora, svatováclavské dukáty kontinuitu české státnosti od středověku po moderní republiku. Připomínají, že skutečná hodnota často přesahuje cenu materiálu – je to hodnota paměti, tradice a řemeslného umění.

Miroslav Uďan