Rožmberkové

Rožmberkové byli jedním z nejmocnějších českých šlechtických rodů, který vládl jižním Čechám od 13. do počátku 17. století a jako jeden z mála českých rodů získal právo razit vlastní mince. Jejich rodové ražby, ekonomická moc a patronát nad umělci a řemeslníky zásadně ovlivnily vývoj českého mincovnictví a hospodářství v pozdním středověku a raném novověku.

Historie

Rod Rožmberků (z Rožmberka, německy Rosenberg) odvozoval svůj původ od Vítkovců, jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Zakladatelem rožmberské větve byl Vítek z Prčice, který kolem roku 1250 vystavěl hrad Rožmberk nad Vltavou. Červená pětilistá růže v stříbrném poli se stala jejich erbovním znamením a později se objevovala i na jejich mincích.

Ekonomický vzestup rodu začal ve 14. století za Petra I. z Rožmberka (1291-1347), který rozšířil rodové državy o Český Krumlov, jenž se stal hlavním sídlem. Jeho synové pokračovali v teritoriální expanzi a vybudovali rozsáhlé dominium zahrnující desítky měst a stovky vsí. Rožmberkové kontrolovali obchod po Vltavě a těžili z celních poplatků na Zlaté stezce spojující Čechy s Dunajem.

Zásadní privilegium získal rod v roce 1422, kdy Oldřich II. z Rožmberka (1403-1462) obdržel od císaře Zikmunda právo razit vlastní mince. Toto mimořádné privilegium bylo odměnou za věrnost během husitských válek a finanční podporu královské pokladny. Rožmberská mincovna v Českém Krumlově začala razit stříbrné groše a haléře s rodovým erbem pětilisté růže.

Zlatá éra rodu nastala za Viléma z Rožmberka (1535-1592), který byl nejbohatším šlechticem v českém království. Jeho roční příjmy přesahovaly 100 000 zlatých, což bylo více než příjmy některých evropských panovníků. Vilém rozšířil mincovní právo a razil reprezentativní tolary s vlastním portrétem, což bylo výsadou obvykle vyhrazenou pouze vládnoucím panovníkům.

Vilémův bratr Petr Vok z Rožmberka (1539-1611) zdědil zadlužené panství a byl nucen postupně rozprodávat rodový majetek. V roce 1601 prodal Český Krumlov císaři Rudolfovi II. za 1 milion zlatých. S mincovním právem skončil definitivně roku 1602, kdy byla krumlovská mincovna uzavřena. Smrtí Petra Voka v roce 1611 rod Rožmberků po meči vymřel.

Rožmberské mincovní právo bylo unikátní v českém kontextu. Zatímco jiné rody mohly razit pouze konvenční mince podle královského vzoru, Rožmberkové měli právo vlastního designu. Jejich mince byly v oběhu především na jihu Čech, ale díky vysoké kvalitě stříbra byly přijímány v celém království. Paradoxně některé rožmberské groše měly vyšší obsah stříbra než královské ražby.

Mincovnictví a ekonomický vliv

Rožmberská mincovna v Českém Krumlově fungovala s přestávkami od roku 1422 do roku 1602. Nacházela se v komplexu hradu a zaměstnávala pregéře, rytce razidel a prubíře. Hlavními produkty byly stříbrné groše s pětilistou růží a nápisem MONETA ROSENBERGICA. Raženy byly také půlgroše, haléře a vzácně i zlaté dukáty.

Technická kvalita rožmberských mincí byla vysoká. Rod zaměstnával italské mincovní mistry, kteří přinášeli nejmodernější technologie. Od roku 1570 používala mincovna válcovací stolici pro přípravu střížků a šroubový lis pro ražbu, což bylo v Čechách průkopnické. Rožmberkové také jako první v Čechách razili pamětní medaile k významným událostem.

Ekonomický systém Rožmberků byl sofistikovaný. Provozovali vlastní stříbrné doly u Českého Krumlova a Kaplice, rýžovny zlata na Šumavě a hamry na zpracování kovů. Kontrolovali obchodní cesty a vybírali cla. Jejich finanční síť zahrnovala půjčky panovníkům - císař Maxmilián II. dlužil Vilémovi z Rožmberka 300 000 zlatých. Tato ekonomická moc jim umožňovala nezávislou mincovní politiku.

Zajímavosti

• Rožmberkové razili falešné pražské groše vyšší kvality než originály z královské mincovny
• Vilém z Rožmberka vlastnil alchymistickou laboratoř, kde se pokoušel vyrobit zlato pro mincovní účely
• Rožmberský archiv obsahoval 17 000 listin včetně detailních mincovních účtů - dnes v třeboňském archivu
• Poslední rožmberský tolar z roku 1602 se prodal na aukci za 1,2 milionu korun
• Petr Vok utratil za knihy a umění víc než celá roční produkce mincovny - 50 000 zlatých ročně
• Bílá paní, legendární rožmberský duch, prý hlídá ukrytý poklad zlatých dukátů v krumlovském zámku