Rožmberkové

Rožmberkové byli nejvýznamnější český šlechtický rod, který od 13. do počátku 17. století razil vlastní mince na rozsáhlých panstvích v jižních Čechách. V numismatice jsou známí kvalitními ražbami s charakteristickou pětilistou růží a patří k nejaktivnějším českým feudálním mincařům.

Historie

Rod Rožmberků pochází ze 13. století od Vítkovy větve, která získala jméno podle hradu Rožmberka nad Vltavou s charakteristickým erbem - červenou pětilistou růží ve stříbrném poli. První mincovní privilegium získali již za Václava II. a systematicky budovali své mincovní právo po celý středověk. Jejich mincovnictví dosáhlo vrcholu za Petra Voka z Rožmberka (1539-1611), který byl posledním mužským potomkem rodu a současně nejaktivnějším feudálním mincařem v českých zemích. Rožmberkové razili mince v několika mincovnách - hlavní byla v Českém Krumlově, vedlejší v Třeboni, Soběslavi a dalších panských městech. Jejich ražby pokrývaly širokou škálu nominálů od drobných haléřů až po prestižní tolary a dukáty. Ekonomická základna jejich mincovnictví spočívala v bohatství z rozsáhlých panství, rybníkářství, solných dolů v Rakousku a obchodu. Rod udržoval úzké kontakty s evropskými dvory a jejich mince často odrážely mezinárodní politické vztahy. Po smrti Petra Voka roku 1611 rožmberské državy přešly na Švamberky a později na další šlechtické rody, ale systematické mincovnictví s rožmberskou symbolikou skončilo. Rožmberské panství představovalo fakticky samostatný stát ve státě s vlastní správou, vojskem a měnovou politikou, což se projevovalo i v charakteru jejich mincí.

Rožmberské mince se vyznačují vysokou uměleckou kvalitou a konzistentní ikonografií, která se vyvíjela po více než tři století. Dominantním prvkem je pětilistá růže, která se objevuje v různých stylizacích podle období a výtvarného vkusu konkrétní doby. Starší ražby používají jednoduchou heraldickou růži, zatímco renesanční kusy obsahují detailně propracované botanické motivy. Portréty se objevují od 16. století a zachycují jednotlivé představitele rodu v dobovém oděvu s heraldickými atributy. Nápisy jsou v latině a obsahují jména, tituly a označení panství - například "PETRVS A ROSENBERG" nebo rozšířené titulary zahrnující všechny držené úřady. Alianční erby kombinují rožmberskou růži s znaky manželek z jiných významných rodů, což vytváří složité heraldické kompozice. Kvalita zpracování dosahovala evropských standardů díky spolupráci s předními rytci a mincmistry z Augsburgu, Norimberka nebo Vídně. Materiály zahrnovaly všechny dostupné kovy - od mědi pro drobné nominály přes stříbro pro groše a tolary až po zlato pro prestižní dukáty. Hmotnostní standardy odpovídaly královským předpisům, ale Rožmberkové si často nárokovali výjimky nebo využívali nejasnosti v privilegiích. Motivy odrážejí náboženské přesvědčení rodu, politické sympatie a osobní preference - časté jsou svatí patroni, biblické scény nebo alegorie ctností typické pro humanistickou kulturu renesance.

Význam pro investory a sběratele

Rožmberské mince představují špičku české feudální numismatiky s výjimečnou historickou hodnotou a uměleckým zpracováním. Kontinuita ražby po více než 300 let vytváří bohatou paletu sběratelských možností od středověkých typů až po pozdně renesanční mistrovská díla. Pro investory jsou atraktivní zejména zlaté kusy a dobře zachovalé stříbrné tolary, které kombinují vzácnost s kvalitou drahého kovu. Prestižní postavení Rožmberků v českých dějinách činí jejich mince žádanými nejen mezi numismatiky, ale i mezi sběrateli českých historických artefaktů.

Příklady

Mezi nejznámější patří tolary Petra Voka s portrétem a detailní růží, groše z Českého Krumlova s městským privilegiem, dukáty s aliančními erby manželek, pamětní ražby k úmrtí jednotlivých představitelů rodu, nebo třeboňské feniky s lokální symbolikou. Vzácné jsou zkušební kusy nebo mince s chybami, které dokumentují technologické postupy rožmberských mincoven.

Zajímavosti

• Petr Vok byl největším feudálním mincařem v dějinách českých zemí a razil mince po dobu více než 50 let
• Rožmberské mincovny v Českém Krumlově fungovaly nepřetržitě téměř 400 let - od 13. do počátku 17. století
• Pětilistá růže se na rožmberských mincích objevuje ve více než 50 různých stylizacích podle období a rytce
• Některé rožmberské tolary obsahují skryté datace nebo značky mincmistů ukryté v ornamentálních prvcích
• Rod vlastnil asi 5% území celých Čech a byl bohatší než mnohé evropské panovnické dynastie
• Krumlovská mincovna dodnes existuje jako muzeum a je jednou z nejlépe zachovaných středověkých mincoven v Evropě