Adolf Hitler

Adolf Hitler byl německý diktátor a vůdce nacistické strany, který vládl Německu v letech 1933 až 1945 jako říšský kancléř a od roku 1934 jako Vůdce a říšský kancléř. Na mincích Třetí říše se jeho portrét oficiálně neobjevoval, pouze říšská orlice s hákovým křížem, ale jeho režim zásadně ovlivnil německé mincovnictví a numismatické dědictví 20. století.

Historie

Adolf Hitler se narodil 20. dubna 1889 v rakouském Braunau am Inn jako syn celního úředníka Aloise Hitlera a jeho třetí manželky Kláry. Po neúspěšných pokusech o uměleckou kariéru ve Vídni a období chudoby v Mnichově vstoupil během první světové války do bavorského rezervního pluku, kde dosáhl hodnosti svobodníka a byl vyznamenán Železným křížem první třídy. Porážka Německa v roce 1918 a podmínky Versailleské smlouvy zásadně formovaly jeho politické přesvědčení. V roce 1919 vstoupil do Německé dělnické strany, kterou přeměnil na Národně socialistickou německou dělnickou stranu a postupně se stal jejím vůdcem.

Po neúspěšném pivním puči v Mnichově v listopadu 1923 byl Hitler odsouzen k pěti letům vězení, ale propuštěn byl již po devíti měsících. Během věznění napsal první díl knihy Mein Kampf, která se stala ideologickým základem nacismu. V následujících letech budoval stranickou organizaci a využil hospodářské krize počátku třicátých let k získání masové podpory. Dne 30. ledna 1933 byl jmenován říšským kancléřem prezidentem Hindenburgem. Během následujících měsíců systematicky likvidoval demokratické instituce, zakázal odbory a politické strany a po Hindenburgově smrti v srpnu 1934 spojil funkce kancléře a prezidenta v úřad Vůdce a říšského kancléře.

Hitlerova vnitřní politika byla charakterizována rasovými zákony, pronásledováním Židů a politických odpůrců, militarizací společnosti a přípravou na válku. Norimberské zákony z roku 1935 legalizovaly rasovou diskriminaci a během Křišťálové noci v listopadu 1938 došlo k organizovaným pogromům na židovské obyvatelstvo. Ekonomická politika založená na zbrojení a veřejných pracích dočasně snížila nezaměstnanost, ale vedla k zadlužení státu. Hitler zahájil agresivní expanzivní politiku anšlusem Rakouska v březnu 1938 a obsazením českého pohraničí po Mnichovské dohodě.

Rozpoutáním druhé světové války 1. září 1939 útokem na Polsko zahájil Hitler nejničivější konflikt v dějinách lidstva. Počáteční vojenské úspěchy včetně dobytí Francie v roce 1940 vystřídaly porážky po napadení Sovětského svazu v červnu 1941. Pod jeho vedením nacistický režim systematicky vyvražďoval evropské Židovstvo v holocaustu, který si vyžádal šest milionů obětí. S postupujícím rozkladem Třetí říše se Hitler stáhl do vůdcova bunkru v Berlíně, kde spáchal sebevraždu 30. dubna 1945, několik dní před bezpodmínečnou kapitulací Německa.

Numismatika Třetí říše

Mincovní systém nacistického Německa zachoval nominální strukturu výmarské republiky, ale změnil symboliku na reversních stranách. Od roku 1936 se na všech oběžných mincích objevovala říšská orlice držící věnec s hákovým křížem. Stříbrné pamětní mince o nominální hodnotě 2 a 5 říšských marek připomínaly významné události režimu, výročí nacistické strany nebo oslavovaly postavu prezidenta Hindenburga, nikoli však samotného Hitlera, který odmítl své zobrazení na oficiálních platidlech.

Válečné období přineslo postupnou degradaci mincovního kovu - stříbro bylo nahrazeno hliníkem a zinkem, později se razily mince z nejlevnějších slitin. Okupovaná území používala speciální platidla nebo místní emise pod kontrolou nacistických úřadů. Po válce byly mince s nacistickou symbolikou stahovány z oběhu a často přetavovány, což paradoxně zvýšilo jejich numismatickou hodnotu.

Zajímavosti

• Hitler osobně zakázal zobrazení svého portrétu na mincích, protože považoval za důležitější propagandu prostřednictvím plakátů a známek
• Existují neoficiální medaile a žetony s Hitlerovým portrétem vyráběné soukromými firmami, které dnes slouží jako historické dokumenty doby
• V koncentračních táborech se používaly speciální "prémiové" známky místo peněz, které jsou dnes předmětem historického bádání
• Nacisté plánovali po vítězství ve válce vytvořit novou evropskou měnu s Berlínem jako finančním centrem
• Mnoho ukradených uměleckých předmětů a cenností včetně numismatických sbírek bylo po válce nalezeno v solných dolech