Karel VI.

Karel VI. (1685–1740) byl římskoněmecký císař, český a uherský král z dynastie Habsburků, jehož vláda byla poznamenána bojem o španělské dědictví a vydáním Pragmatické sankce. Za jeho panování došlo k poslednímu rozkvětu habsburského mincovnictví před nástupem jeho dcery Marie Terezie.

Historie

Karel se narodil 1. října 1685 ve Vídni jako druhý syn císaře Leopolda I. a jeho třetí manželky Eleonory Magdaleny Falcké. Jako mladší syn byl původně určen pro církevní dráhu nebo vládu ve vedlejších habsburských državách. Osud však rozhodl jinak – byl vychováván pro španělský trůn, na který si činil nárok po vymření španělských Habsburků roku 1700.

Válka o španělské dědictví (1701–1714) změnila Karlův život. Zatímco jeho starší bratr Josef I. vládl v rakouských zemích, Karel bojoval ve Španělsku o trůn proti francouzskému kandidátovi Filipu z Anjou. Roku 1705 se vylodil v Barceloně a s podporou Katalánska a Aragonie se prohlásil španělským králem jako Karel III. Ovládl však pouze východní část Pyrenejského poloostrova.

Situace se dramaticky změnila 17. dubna 1711, kdy nečekaně zemřel jeho bratr Josef I. bez mužského potomka. Karel musel opustit Španělsko a ujmout se vlády nad habsburskou monarchií. Utrechtským mírem z roku 1714 se vzdal nároků na španělský trůn, získal však španělské Nizozemí a italské provincie – Neapolsko, Milánsko, Sardinii a Mantovsko, část Toskánska.

V letech 1716–1718 vedl Karel VI. úspěšnou válku s Osmanskou říšípod vedením prince Evžena Savojského. Požarevackým mírem získal Banát, Malé Valašsko, část Srbska včetně Bělehradu a severní Bosnu. Tyto zisky však ztratil v další turecké válce (1737–1739), kdy musel Bělehradským mírem vrátit většinu dobytých území kromě Banátu.

Nejdůležitějším vnitropolitickým činem Karla VI. bylo vydání Pragmatické sankce 19. dubna 1713. Tento základní zákon stanovil nedělitelnost habsburských zemí a zavedl nástupnictví po ženské linii v případě vymření mužské linie. Karel, který byl posledním mužským Habsburkem, tak zajistil nástupnictví své dceři Marii Terezii. Získání mezinárodního uznání sankce ho stálo obrovské diplomatické úsilí a územní ústupky.

K českým zemím byl Karel VI. rezervovaný. Přestože přijal titul českého krále, nechal se korunovat až roku 1723, dvanáct let po nástupu na trůn. Korunovace 5. září 1723 byla poslední českou královskou korunovací mužského panovníka. Do Čech přijel pouze jednou, aby navštívil Karlovy Vary. Karel VI. zemřel 20. října 1740 ve Vídni, čímž vymřela habsburská dynastie po meči.

Mincovnictví za Karla VI.

Karel VI. navázal na mincovní systém svého otce Leopolda I. z roku 1694 bez větších změn. Roku 1717 provedl dílčí úpravu snížením jakosti drobných nominálů – 3krejcarů, krejcarů a půlkrejcarů o 9–12 procent. Kurz 15krejcarů byl stanoven na 17 krejcarů skutečných, 6krejcar na 7 krejcarů. Dukáty se nadále rovnaly 2 tolarům podle starého systému.

Podle instrukce z roku 1726 měla být během několika let ukončena výroba mincí válcovými stroji a nahrazena moderními vřetenovými ražebními stroji. Od roku 1728 byly mince vyšších nominálů poprvé zdobeny ornamenty a nápisy na hranách jako ochrana proti okrajování. Tolarové nominály nesly panovníkovo heslo CONSTANTER CONTINET ORBEM (Trvale drží svět/říši).

Ke korunovaci českým králem byla ražena početná řada korunovačních medailí ze stříbra, bronzu i cínu. Tyto pamětní ražby patří k vrcholům barokního medailérství s detailními portréty panovníka a alegoriemi českého království. V pražské mincovně byly raženy výtěžkové dukáty ze zlata z jílovských dolů, které patří k nejvzácnějším českým ražbám 18. století.

V českých zemích fungovaly mincovny v Praze a Kutné Hoře (ta byla roku 1726 uzavřena), na Moravě ve Vratislavi a v Dolním Slezsku v Břehu. Pražská mincovna razila především drobné nominály pro potřeby místního oběhu a příležitostné pamětní ražby.

Zajímavosti

• Karel VI. byl vášnivým lovcem a za svůj život ulovil přes 100 000 kusů zvěře, což pečlivě zaznamenával v loveckých denících
• Jeho korunovační svatováclavský dukát z roku 1723 patří k nejkrásnějším českým barokním ražbám s cenou přes 2 miliony korun
• Karel VI. komponoval barokní opery a byl považován za jednoho z nejlepších cembalistů své doby
• Pragmatická sankce byla první evropský zákon umožňující ženskou vládu v dědičných zemích
• Za jeho vlády bylo do Vídně převezeno 15 000 svazků z knihovny posledních Medicejských, která se stala základem rakouské národní knihovny