Karel VI.
Karel VI. (1685–1740), římský císař a český král z rodu Habsburků, byl předposledním mužským příslušníkem této dynastie na českém trůnu. V oblasti mincovnictví je významný především zavedením nového stříbrného nominálu – třicátníku (½ tolaru) a reformou rakouské zlaté měny. Jeho mincovní politika směřovala ke standardizaci a stabilizaci měnového systému habsburské monarchie, což mělo pozitivní vliv na rozvoj obchodu v rámci středoevropského prostoru.
Historie
Karel VI. se narodil 1. října 1685 ve Vídni jako druhý syn císaře Leopolda I. Na trůn nastoupil v roce 1711 po smrti svého staršího bratra Josefa I., který zemřel bez mužských potomků. Jeho vláda byla poznamenána snahou zajistit nástupnictví své dceři Marii Terezii, což vedlo k vydání tzv. Pragmatické sankce (1713), dokumentu upravujícího nástupnická práva v habsburské monarchii. V zahraniční politice pokračoval ve válkách o španělské dědictví a vedl dvě neúspěšné války s Osmanskou říší. V domácí politice usiloval o centralizaci správy a posílení hospodářství, podporoval obchod a zakládal manufaktury. Za jeho vlády došlo k významným stavebním aktivitám v barokním stylu, jako byla např. stavba Karlova mostu v Praze. Karel VI. zemřel 20. října 1740 ve Vídni, údajně na otravu houbami. Jeho smrtí skončila mužská linie habsburské dynastie a na trůn nastoupila jeho dcera Marie Terezie.
V oblasti mincovnictví navázal Karel VI. na reformy svých předchůdců a dále je rozvinul. Za jeho vlády byly v českých zemích v provozu mincovny v Praze, Kutné Hoře a Jáchymově, které razily širokou škálu nominálů od drobných mincí až po velké zlaté ražby. Významnou inovací bylo zavedení třicátníku v roce 1726, stříbrné mince o hmotnosti přibližně 14 gramů, která odpovídala ½ tolaru nebo 30 krejcarům (odtud název). Tento nominál byl zaveden jako reakce na potřeby trhu, kde existovala mezera mezi menšími stříbrnými mincemi a plnohodnotným tolarem. Na aversu těchto mincí byl zobrazen panovníkův portrét s vavřínovým věncem a titulem, na reversu říšský orel s rakouským znakem na hrudi. Karel VI. také významně upravil standardy pro zlatou měnu – zejména v roce 1726 vydal nařízení standardizující ražbu dukátů a několikanásobných dukátů, přičemž stanovil jejich přesnou hmotnost a ryzost. Za jeho vlády byly v omezeném množství raženy také zlaté sovereny určené především pro mezinárodní obchod. V roce 1736 vydal mincovní řád, který upravoval organizaci mincoven a stanovoval přísné kontrolní mechanismy pro zajištění kvality mincí. Důležitou součástí Karlovy mincovní politiky bylo také potírání padělatelství, za které byly stanoveny velmi přísné tresty včetně trestu smrti.
Význam pro investory a sběratele
Mince Karla VI. patří mezi vyhledávané sběratelské předměty z období pozdního baroka. Pro sběratele jsou atraktivní díky své historické významnosti, kvalitnímu uměleckému zpracování i relativní dostupnosti. Obzvláště ceněné jsou zlaté ražby a reprezentační mince většího formátu, které se na trhu objevují méně často a dosahují vyšších cen. Třicátníky jako nový nominál zavedený Karlem VI. mají zvláštní sběratelskou hodnotu a jsou vyhledávány specialisty na toto období. Pro investory představují mince Karla VI., zejména zlaté ražby, relativně stabilní dlouhodobou investici s potenciálem růstu hodnoty.
Příklady
Nejvýznamnější mince ražené za vlády Karla VI.:
- Třicátník (½ tolaru) – stříbrná mince v hodnotě 30 krejcarů, zavedená jako nový nominál v roce 1726
- Tolar – tradiční velká stříbrná mince s portrétem panovníka a říšským orlem
- Dukát – standardní zlatá mince vysoké ryzosti s novým, standardizovaným designem
- Multiple dukáty – reprezentační zlaté mince v hodnotě 2, 3, 5 nebo více běžných dukátů
- Krejcar a jeho násobky (3, 6, 15 krejcarů) – drobné stříbrné mince pro běžný oběh
Zajímavosti
- Karel VI. byl posledním panovníkem, který razil v českých zemích zlaté mince ve větším množství – po jeho smrti se ražba zlata soustředila především do Vídně a Kremnice.
- Na některých Karlových mincích je viditelná jeho charakteristická habsburská čelist (prognatismus), dědičný rys této dynastie, který byl zvláště výrazný u pozdějších Habsburků.
- Přestože Karel VI. usiloval o centralizaci, jeho mince z různých mincoven mají často specifické znaky typické pro danou mincovnu – například pražské ražby se odlišují od vídeňských v některých detailech portrétu.
- V období vlády Karla VI. se poprvé začaly ve větším měřítku používat strojní lisy pro ražbu mincí, což umožnilo vyšší produkci a lepší kvalitu ražby, zejména u větších nominálů.