Mincovna Vratislav

Mince z mincovny VratislavMincovna Vratislav (polsky Wrocław, německy Breslau) byla hlavní slezská mincovna. Od 11. století razila pro polské panovníky, později pro české krále a Habsburky. Habsburská mincovna byla uzavřena 30. ledna 1741, v letech 1743–1826 zde razilo mince Prusko.

Počátky ražby 11. století, polští panovníci
Mincovní právo vratislavských biskupů od 1290
Převzetí mincovny Ferdinandem I. 1532
První mincovní značka 1587, mincmistr D. Bussa
Zrušení značek mincmistrů ve Slezsku 1712
Uzavření habsburské mincovny 30. 1. 1741
Světci na ražbách sv. Jan Křtitel (Zikmund Lucemburský), sv. Václav (dukáty Ludvíka Jagellonského)
Pruské ražby 1743–1826
Pruská mincovní značka B

Historie

Ve Vratislavi se razilo už pro polské panovníky v 11. století. Roku 1290 získali mincovní právo vratislavští biskupové spolu s knížectvím niským, na které bylo vázáno. Když Slezsko patřilo k českým zemím, vznikaly ve Vratislavi městské ražby: haléře Karla IV. a Václava IV. s českým lvem, královské groše, půlgroše a haléře Zikmunda Lucemburského s postavou sv. Jana Křtitele a městské haléře Vladislava II. Jagellonského a Ludvíka Jagellonského. Na Ludvíkových městských dukátech se objevuje sv. Václav.

Po Ludvíkově smrti roku 1526 dostala mincovnu jeho vdova Marie a roku 1532 ji převzal Ferdinand I. Habsburský. V letech 1539–1541 se tu razily feniky podle rakouského mincovního systému označené písmenem S, v letech 1546–1550 tolary, půltolary, groše a haléře. Po zavedení zlatníkové měny roku 1561 následovaly dvoukrejcary a krejcary, za Maxmiliána II. dukát, krejcary a bílé peníze. Za Rudolfa II. se ražba obnovila roku 1584 a mincmistr D. Bussa zavedl roku 1587 jako první ve Vratislavi mincovní značku. Pak mincovna až do stavovského povstání stála.

Za třicetileté války razili ve Vratislavi v letech 1621–1623 slezští stavové. Roku 1623 si mincovnu pronajal B. Zwirner a razil tu znehodnocené čtyřiadvacetikrejcary. V letech 1633–1635 obsadilo Vratislav švédsko-braniborsko-saské vojsko a mincovna opět razila pro stavy. Nejčastější vratislavskou mincí té doby byl tříkrejcar.

Za Ferdinanda III. patřila mincovna k nejproduktivnějším, přestože se v ní pracovalo ručně; vedle tolarů a tříkrejcarů razila velké násobky dukátu včetně dvacetidukátu z roku 1645. Za Leopolda I. se výroba přesunula k drobným mincím a v letech 1699–1704 mincovna stála, obnovila ji až instalace vodního kola. Karel VI. ji vybavil novými razicími stroji, roku 1712 byly ve Slezsku zrušeny značky mincmistrů a roku 1723 směla mincovna při císařově návštěvě razit městský tolar a dukát. Habsburská mincovna byla uzavřena 30. ledna 1741, v letech 1743–1826 razila pro pruské krále.

Ražby a značení

Vratislav razila v 17. a 18. století téměř celou škálu nominálů od grešlí a jednostranných čtvrtkrejcarů po tolary, dvoutolary i čtyřtolar z roku 1722. Ve zlatě vynikají násobky dukátu – desetidukáty a pětidukáty Ferdinanda III., Leopolda I. a Karla VI. Proslula také medailemi vysoké výtvarné úrovně, zejména v 17. a 18. století.

Značky mincmistrů se na vratislavských mincích užívaly od roku 1587 do roku 1712. Pruská vratislavská mincovna označovala mince písmenem B, které později používala mincovna v Hannoveru, proto o mincovně rozhoduje letopočet.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet